Vítáme Vás u nás

a co se tenkrát asi dalo dělat, při prvním a nejen při prvním praní plínek, si asi dovedeš představit, jak mě bylo, ještě jednu plínku mám skovanou.Nejhorší bylo čištění těch plínek, tak tohle vidím dodnes.Doufám , že si nemyslíš , že to je jen výmysl pro pobavení becenstva.Děti nemám žádné, jeden rozvod. Spokojená?

ano- vůči Tobě, mně a Jirkovi

bublina u nosu a úlevný řehot. A to všecko po přečtení všech dopisků v posledních dnech od vás . (Ten poslední byl až dlouho po). Ale od začátku.
Dávno, dávno na základce při hodině milovaného dějepisu(Saša byl fešák)- mi jako každý den spolužák přede mnou pod lavicí v nestřeženém okamžiku sahal na kolena a výš. Následovala hlasitá facka . Ten den toho měl už Saša dost a okřikl uhrovitého puberťáka přede mnou : Mirku, nech tu "Táňu". Pak se podíval na mě těma svýma modrýma očima a povídá: Ty "Táňo", vzpomeň si na mě tak za 50let. Vychutnávej si dneska ten zájem a nemlať ho sakra..
No a dneska čtu od vás v dopise:
Nesmíte se příliš rozněžňovat a rozcitlivovat a Táňo mělas už dneska to kozí mlíčko? Tak mazej!
Vzpoměla jsem na pana učitele Alexandra a jednou ,někde mu to připomenu. Je to dva roky co mi psal naposledy.
Díky S., !

A dej mi sílu snášet pokorně
co změnit nemám sil
odvahu abych to nač stačím
na tomhle světě pozměnil
a také prostý rozum
který vždycky správně rozezná
co se změnit nedá
a co se změnit dá
a také prostý rozum
který vždycky správně rozezná
co se změnit nedá
a co se měnit

You Tube : http://www.youtube.com/watch?v=FW-sgPhTsgs&feature=related

s touhle zpovědí jsi měla počkat až budeme mít úplně tajné stránky, nechtěl jsem Tě vyprovokovat. Vždyť se vůbec nic nestalo. Vždyť víš, že i já jsem se s tím přiznáním, že tyto příspěvky píšu vlastně já a M. je taková moje tichá společnice, asi jako Tvůj Jirka, což neznamená, že se občas aktivně nepodílí, čekal dost dlouho. Po těch škodolibých radostech, jak se ti hlupáci na IB pídí, zda jsem muž či žena a úmyslném psaní tak, aby nepoznali, že se jedná vlastně o "rodinný podnik" to tenkrát ani nešlo.
Každý opravdu máme své 13. komnaty, jako v krásném románu Vladimíra Neffa. Co byste např. řekli, přátelé, tomu, že našemu synovi utekla manželka za milencem a nechala mu tříměsíční dítě, které sám potom vypiplal. A to není zdaleka všechno, co nás potkalo, ale o tom fakt na jistějších místech.
Že máme zhruba stejný věk jsme tušili dávno, Je mi 65 let a manželce 61 let. Takže taková Kačenka D. je ještě starší než my a je to opravdu kočka. Hlavu vzhůru, "furt se jde."

Myslím , že sem už nikdo cizí nechodí, delší dobu sleduji připojení online a počitadla celkem, ....nelekej Táňu.
To počitadlo se zastavilo na 13 počítá pouze originální připojení a nas je 4 plus těch 9 cizích a to se nemění, tak klid.

Tak já jsem z Vás nejmladší, hurá , ale jen o kousek , že milý S, ted je to správně, ˇpořád rychleji myslím , než datluju Ahoj

nemám tolik síly jako Táňa, moje vysvětlování přijde později, jinak to co o sobě píše Táňa, ani nic nového pro mě není, nějak mě to došlo skutečně dříve. Jsem v jádru tvrdě racionalní člověk, deformovaný svojí profesí a jako ten poslední pitomec computer v každém okamžiku vyhodnocuji všechny možné cesty i s jejich riziky, přesto vždycky podlehnu obyčejnému svalu, tomu srdečnímu, jak se stalo i tady. Tímto chci milí S říci, že si plně uvědomuji svoji spoluzodpovědnost za další vývoj událostí. Táňa správně píše, neexistuje země, kam by člověk utekl před sebou, před svým citem. A protože v naší společné lásce Malém princi(viď Táňo)se píše : "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.Jsi zodpovědný za svou růži..." a Táňa to ve své bývalé profesi jistě často citovala navrhuji tento postup. Ještě předtím musím však dopovědět můj příběh tzv. podle lékařů zázračného uzdravení , byl v tom prostě vztah , láska. Už po dvanácti dnech po operaci jsme odjeli do Rakouských Alp do jednoho penzionu, co by mě tenkrát zajímala nějaká rakovina, že. Fakt, skutečně ne, ani vlasy mě po ročním chemu nevypadly. A tak vraťme se do reality.Jistě nejen já, ale i Táňa si uvědomujeme zcela reálně další možný vývoj, těch cest je několik.Po osobních trnitých zkušenostech a nakonec se o tom krásně píše v knize knih Bibli , skutečná láska je nesobecká, nezraňuje, nevyžaduje, neznásilňuje... navrhuji jako první tento postup , který vyplývá jistě i z našich zkušeností, protože v soužití dvou lidí nejde jen o ten prvotní " tuml" jak hezky říká Květa Fialová. Psala jsi Táňo, že máš velkou lásku Tyrolsko, uděláš mě skutečnou radost když budu moci koupit jenom pro Tebe a Tvého Jirku pobyt v tom Tyrolsku. Co Ty na to? ČEKÁM NA ODPOVĚĎ, za peníze se dnes dá koupit snad všechno i pobyt upravený k Tvým fyzickým možnostem.

Tušila jsem, že to tak dopadne- nemůžu vás tak dlouho nechávat v bludu. Věřte mi, že sem musela použít ten výmysl, který mne tíží jako kámen ale nešlo to jinak. Zmínila jsem se několikrát, že jsem byla nucela mystifikovat na OF stránkách (dvojčata kluci jsou synovci od manžela)....
Dva měsíce před mými 17tými narozeninami, to už jsem chodila s mým mužem mi byl diagnostikován útvar na vaječníkách. Svalový nádor 3.20 kg a v něm zbytky, zubů, nehtů, vlasů. Má to svůj odborný název, ale ten jsem už dávno pustila z hlavy. Bylo mi vysvětleno, že maminka měla mít dvojčata a zvrtlo se to jinak než mělo. Až já začala dospívat- dal se ten hnus do pohybu. V té době mimořádný jev (jak jinak u mne)- takže vybrali co se dalo , poslali tenkrát na histologii do Prahy , zašili mě jen tak jako a pozvali rodiče s tím, že mi dávají tak 3 měsíce.
Histologie potvrdila negativní nález, znovu mě uspali, zašili o něco lépe a nastal boj s podvěskem mozkovým. Tělo sotva vyvinuté se muselo vyrovnat s obrovským náporem hormonů. Žádná selanka.
Do 33. let jsem si píchala denně sama hormony- potom si pomalu začalo relativně tělo zvykat.
Jirka dostal u nás dobrou práci po vojně , přestěhoval se k nám a protože to tehdy ještě bylo nemorální, 4 měsíce po mých 18tých narozeninách byla svatba. Nic jsme neřešili o problémech jsme spolu nediskutovali- pokaždé, když jsem chtěla komunikovat na tak závažné téma "děti", setkala jsem se s nepochopením. Tak je to vlastně se vším dodnes. Nevyzrálost nás obou, zapříčinila to, že vedle sebe žijeme, ne spolu žijeme.
Moje sestra má holky dvě a protože má velké hospodářství a je domácí pipina(v dobrém samozřejmě)- půjčovali nám se švagrem děti každý druhý víkend a každé prázdniny. Obě neteře-starší je 42 a mladší 35 jsou opravdu jako naše .Věděla jsem od nich určitě víc než jejich máma.
S., +M.,- je mi 58 let a já teprve včera přes den a dneska do rána pochopila, že to jde třeba někde i jinak.
Můj tajemný I.T.- mi ukázal cestu. To je všecko.

teď jsem skutečně na rozpacích, jestli si můžu dovolit číst Vaše večerní příspěvky, které evidentně nejsou určeny nám, nejsem skutečně voyeur, ale co kdyby tam bylo něco pro nás, co bychom přehlédli, že?
Milí a drazí přátelé, opravdu se na nás nezlobte, myslíme to upřímně, ale nesmíte se příliš vzájemně rozněžňovat a rozcitlivovat. Já vím, že to možná zní krutě a říkáte si, co on o tom může vědět, ale nesmíte se v tom utopit. Vanesa by Vám to možná řekla pregnantněji, ale vzpomeňte si na ni. Prodělala si toho, jak už vícekrát naznačovala, taky dost, byla vážně nemocná, zemřel jí manžel a ze všeho se vyhrabala, je plná optimismu, energie a je i zamilovaná.
T.: Máš manžela, dva kluky jako buky, svá milá zvířátka, našla sis skutečně dobré, byť jen virtuální přátele, o kterých víš, že Tě nezklamou a ve chvílích útočící beznaděje jsou aspoň telepaticky s Tebou.
IT: Pro tebe platí totéž. Neznáme Tvé rodinné poměry, ale ani Ty nejsi sám. I když jen v duchu, myslíme na Tebe, držíme Ti palce. Zvláště Táňa, která je tak něžné stvoření, že na těch OF se vyjímala jako beránek mezi vlky, což uznal i starý mrzutý vlk Akéla a vzal ji pod svou ochranu.
Veselé příhody ze života si nechám do jiného příspěvku, sem by se ani nějak nehodily. Jsme s Vámi. S+M.

zavřu oči a budu na Tebe myslet.

Pojď , jdeme spát, budeme se držet za ruku a mlčet. S tebou se krásně mlčí . To vím.

vím to, tak moc ti chci dát to zdraví, ani nevíš jak moc.

na netuna netu a nebreč ty tvoje korálky si chraň, já ani nemám čas si ty nohy zabandážovat,cítím, že jseš

Já tě vidím I.T., Až se sejdeme, budu ti nohy bandážovat já, to umím a chci- teď musíš ještě sám.

Stejně jako manželata - I.T. i já se skláním v úctě cos všecko v životě dokázal- jaká obrovská síla je v tobě, v letech kdy se mladí baví a užívají života, tys bojoval o přežití. Chci, abys veděl, že jsem moc ráda, že jsme se poznali, že si se svoji profesí a koníčky najdeš čas na lidi kteří právě v těchto chvílích pomoc a tvoji ruku potřebují. Dobře vím, co to je mít kolem nemocniční postele plno lidí, kterým se díváš do ustrašených očí- takže jsi víc než sám.
Znovu ti musím opakovat, musím to říct- jsi neskutečně hodný a mám tě moc ráda chlape.
Jeď do N.Y. - navštiv zvířátka o kterých jsi psal S.,. Dělej co chceš, užij si cestování. Stejně vím, že se mi moje velké a mladé přání vyplní. Víš?
Budeme pořád s tebou a až se vrátíš budu šťastná. Ne jak Bartošová( pokus o vtip). Opravdu lidsky šťastná. Nechce se mi od tebe, hladím tě po tváři, cítíš to? Napiš nám o cestě ano ať vím, ať víme.Dobrou noc.

Jsem konečně tady a jediné co potřebuji je být vám nablízku, I.T,- být tobě nablízku. Všecko víš, nemusím nic vyjednávat, nic popisovat. Ja mám vysvětlit Jirkovi vedle , že bulím? Odesílám a píšu další- všecko chce čas- víš to? Díky všem.

jaká písmenka vybrat a jak je poskládat, aby bylo Táně pěkně, víš na těch OF stránkách mě pořád cosi k Tobě přitahovalo, v životě tyto diskuse nečtu, neodpovídám ani mě nezajímají a najednou buch, teď tomu začínám pomalu rozumět, znovu si teď pročítám Vas všech příspěvky a cítím Táňo, jak voláš po obyčejném lidství a to je právě v dnešní době tak těžké, ale věř Táňo, že se na tom net alespoň jeden v mojí pranepatrnosti našel, cokoliv bude v mých silách pro Tebe udělat, udělám.
Myslím na Tebe již stále.

když čtu, co jste o sobě napsali. My s M. dobře tušíme, jak Vám je a věřte, že nás moc mrzí, že Vám nemůžeme pomoci jinak, než naší snahou napsat Vám něco hezkého, případně Vám trochu rozptýlit chmury z čela nějakou tou vzpomínkou na nějakou úsměvnou příhodou ze života. Kdybych tak mohl svěřit se Vám s našimi bývalými i současnými problémy, ale věřte, dokud si nejsem jist, že jsme sami, opravdu nemůžu. A taky už by toho bylo moc a naše Vanesa, ta věčná optimistka by z nás byla celá tumpachová. Já už nevím, kam všude psala, že pojede - Vaneso, sluníčko naše milé, vrať se nám brzy.
IT - takže Ty jsi také Moravák, takže IT je z Moravy, T je z Moravy a M. je z Moravy. No a V zřejmě taky. Jen já jsem naturalizovaný Moravák. protože jsem se narodil v Praze, kde jsem ale žil jen do svých 3 let.
Do televize jsme se dívali dnes jen odpoledne na Smrt talentovaného ševce. Sice to notoricky známe, ale my měli vždycky rádi Jiřího Kodeta, bylo nám moc líto, když zemřel, byl to šlechtic mezi herci a nejlepší Exner, ze všech filmů podle Václava Erbena. Nezapomenu, jak kdysi Kodet vyprávěl o svém dědečkovi, slavném herci Jiřím Steimarovi. Ten prý vždycky na Vánoce podkládal stromeček novinami. Když se ho malý Jiří ptal, proč to dělá, odpověděl: "To kdyby nám Ježíšek nasral". Promiňte mi to slovo, ale ono to jinak napsat nejde a v podání Jiřího Kodeta to znělo kouzelně.
IT, skláním se před tebou v úctě - jak jsi mohl studovat matematiku? Já měl na gymplu z deskriptivní geometrie vždy čtyřku z milosti, protože za všechny ty roky jsem z ní nepochopil ani slovo, ani čáru. Nějaké stopníky či sklápění rovin mi bylo vzdálenější než papuánština. A matematika? Dodnes, když slyším slovo integrál, s hrůzou se odvracím. Tím zajímavější je, že jsi takový fanda hudby, to bych nikdy do matematika neřekl.
Táni, už máš zásobu mlíčka? Když na Tebe nedohlíží V., musím já. Přejeme Vám dobrou noc a v neděli Ahoj! S+M.

čtu Táňo to dplňuji od Tebe co jsi psala v 18.50. Je dobře když člověk ví o druhém, když mu na tom druhém záleží a ví co ho trápí, v čem Ti mohu pomoci, kdyby to šlo, tak si vezmu Tvoje bolesti na sebe , já to znám, moc na Tebe myslím, teď už asi mě ten notebook vynechá, protože to zkrápění vodou nevydrží, ty lymfedémy máme taky momentálně společné, opravdu napiš co mohu pro Tebe udělat zaplatit , zařídit.